close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2006

Eclipse

10. dubna 2006 v 17:30 | Tajna |  Slavní koně

Eclipse

ObrazekProč jsou někteří dostihoví koně lepší než jiní?zaměstnává trenéry, majitele, jezdce i laickou veřejnost. Částečnou odpověď se nyní pokoušejí nalézt britští vědci z Ústavu pro zdraví zvířat v anglickém Newmarketu a středem zájmu jejich výzkumu je slavný ECLIPSE, zakladatel významné linie plnokrevníků, z níž pocházejí více než tři stovky šampiónů. Hřebcovy ostatky jsou uloženy v královské veterinární klinice. Přestože v dnešní době vědci díky moderním technologiím dokáží získat genetický materiál ze starých kosterních pozůstatků, tentokrát si pro svoje bádání si vybrali jeho zub, jelikož se na něm DNA uchovává lépe a déle. Eclipsovu genetickou výbavu chtějí porovnat s geny současných plnokrevníků. Výsledkem by měly být testy, které by poodhalovaly, jací koně mají tu správnou genetickou "zásobu" na to, aby vyhrávali dostihy a stali se tak šampióny. A tak nejslavnější rychlonožka dostihových dějin co nevidět doplní mozaiku genové mapy, která již obsahuje kompletní informace o DNA lidí, psů, šimpanzů a kuřat. K důkladnému prozkoumání genetiky koní přispějí také ostatky dalších úspěšných koní z 19.století - Hermita a St.Simona. Vědci již dříve přišli na skutečnost, že současní špičkoví dostihoví koně ve Velké Británii mají společného více, než by se zdálo: původ z malé skupiny ani ne tří desítek koní dovezených na začátku 17.století z Blízkého východu a ze severní Ameriky.

Seznamte se, Jeho Veličenstvo Eclipse(Marske-Spilleta)

Eclipse (Marske - Spilleta), který je označován za nejlepšího dostihového koně všech dob, vzešel z excelentního spojení. V přímé otcovské linii měl díky Marskemu krev Darley Arabiana a matka Spilleta byla vnučkou Godolphin Barba. Eclipse se narodil v hřebčíně Viléma Augusta, vévody z Cumberlandu, v den zatmění slunce 5.dubna 1764. Znamenitý chovatel, zapálený turfman a v neposlední řadě nadšený sázkař zemřel dříve, než jeho ryzáček s černými skvrnami na zadečku a velkou bílou lysinkou dosáhl prvního roku. Z dražby putoval vzdorovitý hřebec k obchodníkovi Wildmanovi a posléze se do hry přimíchal i plukovník Dennis O´Kelly, který včas rozpoznal Eclipsovy kvality a odkoupil ho. Podle zvyklostí doby zahájil trénink až jako pětiletý. Psal se rok 1769 a každý z jeho tréninkových výsledků, navzdory pečlivému utajení, se stal všedním tématem nejenom pro sázkaře. Hned v prvním životním startu své soupeře zesměšnil, v okamžiku, kdy probíhal cílem, žádný z ostatních koní nebyl ještě ani na distanci. Cílový rozhodčí vyřkl oficiální výrok "Eclipse první, zbytek nikde". V průběhu dvou sezón (1769-1770) vyhrál všech 18 dostihů, ve kterých startoval. Vždy o deset až dvacet délek, žádný žokej ho nikdy nemusel pobídnout bičem ani v té době používanými ostruhami. Uběhl 63 míle, dalších 1.400 mil ušel po cestách mezi závodišti (Wichester, Newmarket, Salisbury, Canterbury, Nottingham, Lawes, Lichfield, York, Ascot, Lincoln, Guilford). Jeho jediný cvalový skok měřil 8,5 m. Ostatní majitelé ho logicky začali nenávidět. Výhružné dopisy a nezájem soupeřů postavit se proti němu ukončily hřebcovu hvězdnou kariéru. V roce 1771 přešel do chovu, kryl 50 klisen ročně (za nemalý poplatek) až do své smrti ve stáří 25 let. Zanechal po sobě 335 vítězných potomků a dnes prakticky neexistuje rodokmen, ve kterém by se jeho jméno neobjevilo. Při pitvě vyšlo najevo, že jeho srdce mělo téměř dvojnásobný rozměr oproti normálu a kosti měl pevné jako z ocele. Jeho jemné žíně jsou vpleteny do rukojeti biče, který král Karel II. věnoval jako putovní trofej pro majitele nejlepšího anglického koně roku a dodnes je nesmírnou ctí stisknout v ruce tuto vzácnou památku.
Zdroj:časopis Já mám koně

Marengo-kůň který nosil císaře

10. dubna 2006 v 17:28 | Tajna |  Slavní koně

ObrazekMarengo-Kůň který nosil císaře

Ačkoliv Napoleon I. měl jako císař ke své osobní potřebě 130 koní, přecejen je v obecném podvědomí spojen s malým bílým arabským hřebcem, kterého pojmenoval po bitvě z roku 1800 a který svého pána nosil s pozoruhodnou odvahou. Marengo, pocházející pravděpodobně za slavného hřebčína El Nasari, byl dovezen jako šestiletý z Egypta v roce 1799 po bitvě u Abukiru. V kohoutku měřil pouze 145cm, ale to právě Napoleonovi dokonale vyhovovalo, protože byl zavalitý a měl krátké nohy, Ve srovnání s Hlavním podkoním, nebyl dobrým a už vůbec ne elegantním jezdcem. na své koně byl tvrdý. Je zaznamenáno, že si před snídaní vyjel 80km z Vídně na Semmering a jednou cválal 129km z Valladolidu do Burgosu, stihl to za pět hodin. Marengo měl zřejmě vynikající, mimořádnou konstituci. Byl rychlý, obratný, v palbě naprosto spolehlivý a odvážný - což byla vlastnost, která nechyběla Obrazekani jeho císařskému pánovi, jehož přítomnost v kritických okamžicích povzbuzovala a naplňovala nadšením francouzská vojska. marengo byl během své kariéry osmkrát raněn. nesl Napoleona v bitvě u Slavkova(1805), u Jeny (1806), u Wagramu(1809) a konečně u Waterloo(1815). Byl také mezi 52 koňmi. které Napoleon vzal sebou na neblahé tažení do Ruska v roce 1812. přežil strašlivý ústup od Moskvy. Jednou však na zledovatělé cestě polekal zajíce a císaře shodil. Zpráva o tomto pádu snížila morálku vojska a obecně se považovala za špatné znamení pro budoucnost. Po porážce u Waterloo byl Marengo chycen a lordem ObrazekPetrem dovezen do Anglie, kde ho granátnické gardy koupil generál J.J. Angerstein. Marengo se dostal do hřebčína v New Barnes poblíž Ely, kde žil 27 let. Uhynul ve věku 38let. jeho kostra, které chybí jednou kopyto, stojí v národním vojenském muzeu v Sandhurstu. Z chybějícího kopyta dal generál Angerstein vyrobit tabatěrku a věnoval ji důstojníkům gardové brigády.
Obrazek

Člověk a kůň

10. dubna 2006 v 17:20 | Tajna |  My, Vy a koně
"Člověk obklíčený živly, které se spikly k jeho zkáze,
by navždy zůstal otrokem,
kdyby z něj kůň neudělal krále."



Chody koně

10. dubna 2006 v 17:18 | Tajna |  Jízda na koni
CHODY KONĚ

Základní sed jezdce

Správný sed na koni je odvislý na délce třmenů, které upravujeme podle:
  • délky paže
  • volně spuštěné nohy, kdy kotník sahá k třmenovému můstku
  • délku určí cvičitel

    Správný sed jezdce by měl vypadat takto:
  • hlava vzpřímená s pohledem dopředu
  • trup vzpřímený, pružný v kroku, ve vysokém klusu a pracovním cvalu svislý ke hřbetu koně, v lehkém klusu a rychlejším cvalu nakloněn mírně dopředu podle rychlosti.
  • ramena jsou volně spuštěná s pohyblivými klouby, vyklenutý hrudník
  • paže volně spuštěné (ne křečovité držení), předloktí je prodlouženou osou otěže
  • sedací kosti - jsou oboustranně rozloženy po obou stranách hřbetu a v nejhlubším místě posedu
  • stehno je lehce položeno po celé přední ploše, kolena měkce přiložená k sedlu
  • holeň je se stálým dotykem s koněm, lehce přiložena na zadním okraji podbřišníku
  • paty prošláplé, špička mírně od koně
  • záda vyztužená v kříži
  • ramena, kyčel a pata jsou v jedné přímce

    Nejčastější chyby v sedu jezdce jsou:
  • hlava obrácená k zemi
  • kulatá záda, ramena příliš dopředu, zapadlá hruď
  • lokty od těla
  • ruka a palce ve vodorovné poloze
  • vyosení sedací kosti (větší zatěžování jedné strany)
  • nepřiložené stehno s koleno
  • špička příliš odvrácená od koně, držení patou
  • nadměrné vychýlení svislé osy těla
  • holeně nadměrně posunuta dopředu nebo dozadu


    Působení na koně

    1. SEDEM
  • vyztužením páteře, tlakem sedacích kostí a mírným zakloněním pobízí jezdec koně dopředu. Při zatížení levé nebo pravé strany, nutíme koně pohybovat se v daném směru. Pobídky sedem mají velký vliv na rovnováhu a stejnoměrný pohyb koně.

    2. HOLENÍ
  • jezdec působí na koně nepřetržitým nebo jemným, silným stiskem za podbřišníkem, přičemž je holeň stále ve stejné poloze.

    3. OTĚŽÍ
  • jezdec jí určuje chod, ruch a směr pohybu koně. Jezdec jí nutí koně k přilnutí. Dobrý jezdec používá otěž jemně a citlivě, přičemž je jeho ruka nezávislá na sedu.

    4. HLASEM
  • u mladých koní se používá k pobízení dopředu: používá se hlavně k uklidnění koně.

    5. BIČÍKEM
  • plácnutím po pleci bičíkem pobízíme koně dopředu. Pobídku bičíkem za podbřišníkem používáme k vypracování návyku na pobídky holeněmi a popř. k vynucení poslušnosti.

    6. JEZDECKÝM TAKTEM
  • je součástí teoretického vybavení každého jezdce. Úroveň a zdatnost každého jezdce se pozná při zacházení s koněm. Dobrý jezdec spolupracuje s koněm neznatelnými pomůckami, špatný jezdec působí hrubě na koně. Jezdecký cit a takt je součástí přirozené inteligence.
    Nadměrné užívání bičíku, hrubé zacházení s koněm k dobrému jezdci nepatří. Musíme citlivě rozlišit zda se u koně jedná o nepochopení pomůcky nebo o vzdorovitost.



    A teď už k jednotlivým chodům koně

Krok
KrokJe to nejdůležitější chod, nejpomalejší, nejméně namáhá a kůň vydrží déle pracovat (používá se při těžké práci např. u chladnokrevníků).
  • rychlost koně je v kroku 6 - 8 km.
  • nohosled je téměř stejnosměrný, slyšíme 4 údery kopyt.

  • krok by měl být čistý, živý, prostorný a jistý
  • odchylkami mohou být - mimochod či kohoutí krok


Klus
KlusJe to druhý chod koně, nejspolehlivější a nejpoužívanější na velké vzdálenosti. Trénovaný kůň vydrží asi 15 km, po oddechu v kroku může pokračovat v klusu.
  • rychlost klusu je 4m/s (15km/h). Klusáci 42 - 50 km/h - na kratší vzdálenosti
  • nohosled - slyšíme 2 údery kopyt

  • klus rozlišujeme těžký, střední (lehký) a plný (prodloužený).

    Práce v klusu
  • Klus "Lehký"
- jezdec koně posbírá na otěž a lehce pobídne holení. Dosedá na vnější přední nohu, vysedání je nenásilné, pružné, ne příliš vysoké a toporné, rovněž nepřepadáme dopředu.
  • Klus "Těžký"
- kůň zpomalí chod, nespěchá, s lehkým přilnutím, koně pobízíme sedem a holení, nevysedáme.Trup je zpříma, uvolněný v kyčlích. Koně nerušíme otěžemi v hubě.
  • Klus "Prodloužený"
- jezdíme v pokročilém základním výcviku na dlouhých stěnách jízdárny v prodlouženém držení a s lehkým přilnutím.
Cval
CvalDal by se definovat jako řada skoků pravidelně se opakujících. Je to nejrychlejší a nejnamáhavější chod. Skoky jsou vyvolány silnou akcí zadních končetin, které hřbetním svalstvem nadnesou předek.
  • rychlost v terénu je až 30 km/h. Plnokrevníci na dráze běží rychlostí až 60 km/h (na kratší úsek).
  • nohosled - začíná-li levá zadní, pokračuje pravá zadní a levá přední a konečně pravá přední (kůň cválá vpravo). začíná-li pravá zadní a končí levá přední (kůň cválá vlevo).

  • při přímém pohybu je koni lhostejné, na kterou nohu cválá. Naopak však na obvodu kruhu nebo v zatáčce musí být "výkonnou" nohou noha vnitřní, tzn. že vpravo musí kůň cválat na pravou nohu, vlevo na nohu levou. Výraz "kůň jde na špatnou nohu" znamená, že kůň cválá vpravo na levou nohu. Jestliže použijeme výraz "kůň křižuje" znamená to, že přední část cválá třeba na pravou nohu a zadní cválá na levou nohu.


Trysk
TryskJe to nejrychlejší chod koně.
  • nohosled - slyšíme údery všech čtyř končetin


Jezdecká výstroj-sedlo

10. dubna 2006 v 17:17 | Tajna |  Jízda na koni
Sedla
  • základem každého sedla je kostra z pevného, ale pružného materiálu (dub, buk, celokovové).

    Máme 2 druhy:
  • jezdecké:
- kozlíková- jsou poměrně těžké 6 - 8 kg, dnes se nepoužívají
- anglická- dnes jsou nejvíce používaná. Dělíme je na školní, drezurní, skoková, military, rovinné, překážkové, lovecké, terénní, dámské...
- tradiční- westernové, kovbojské, arabské
  • soumarská
- používají se zejména pro nosné a soumarské koně ve vysokohorském terénu.

Složení sedla:

1. posedlí
2. poduška
3. kryt zámku
4. přední a zadní rozsocha
5. stranice (bočnice)
6. třmen
7. třmenový řemen
8. podbřišník
9. kolenní opěrky

Jezdecká výstroj-uzda a uzdečka

10. dubna 2006 v 17:10 | Tajna |  Jízda na koni
Uzdění

  • podle účelu využití koně máme několik druhů uzdění:
  • jezdecké
  • vozové
  • kočárové
  • soumarské
  • speciální
  • podle účinku na koně rozlišujeme uzdění:
  • OSTRÉ - používá se pro koně tvrdohubé, jsou to udidla ostrá, páková nebo pelhemy.
  • STŘEDNÍ - pro běžné použití snadno ovladatelných koní
  • TUPÉ - pro koně s citlivou hubou, používají se silná udidla



A podle počtu udidel rozlišujeme UZDEČKY a UZDY.



Uzdečka
  • je jednoduchým druhem uzdění. Běžně se používá při základním výcviku koní i jezdců, k běžnému ježdění, předvádění apod.

    Složení uzdečky:

    1. nátylník
    2. čelenka
    3. podhrdelník
    4. lícnice
    5. udidlo
    6. lícnice nánosníku
    7. nánosník
    8. otěže

    Někdy se používají nánosníky, které také rozlišujeme a to na anglické, hanoverské a křížový.

    Nánosník anglickýNánosník hanoverskýNánosník křížový

    Udidlo se skládá z udítka a dvou kroužků. Udidlo se má lehce dotýkat koutků, nesmí tlačit, stejně tak jako čelenka, nánosník a nátylník koně. Čím je udidlo tenčí, tím důrazněji působí na koně. Proto čím je kůň citlivější, tím musí být udidlo tlustší, popř. pokryto gumou nebo z umělé hmoty.


    UDIDLA A PÁKOVÁ UDIDLA

    Obyčejné udidloUdidlo obyčejné
    Dvakrát lomenéUdidlo dvakrát lomené
    Olivové udidloUdidlo olivové
    DéčkoUdidlo déčko
    Guriové udidloUdidlo guriové
    Slabé roubíčkovéUdidlo roubíčkové
    Pákové udidlo bez jazykového obloukuUdidlo pákové bez jazýčkového oblouku
    Pákové udidlo "S" s jazykovým obloukemUdidlo pákové s jazýčkovým obloukem
    Pákové udidlo s tzv. pumpovým udítkemUdidlo pákové s pumpovým udítkem
    PelhemPelhem
    Gumová podložka pod podbradní řetízekGumová podložka pod podbradní řetízek
    Kožená podložka pod podbradní řetízekKožená podložka pod podbradní řetízek
    Podbradní řetízekPodbradní řetízek

    Otěže mohou být z různých materiálů - gumové, plátěné, kožené, pletené, plátěné s koženými nášivkami...




    Uzda
  • nepoužívá se při výcviku mladých koní a jezdců
  • je nesložitějším druhem uzdění
  • páka působí na koně ostře a tím ho nutí k větší poslušnosti a umožňuje jezdci koně důraznější vedení a působení na koně.
  • udítko udidla je uprostřed vyklenuté tzv. ohby pro jazyk. Ramena páky jsou buď rovná nebo ve tvaru obráceného písmene "S".
  • podbradní řetízek bývá dlouhý 18 - 20 cm a zapíná se do háčků pákového udidla. Volnost mezi ním a hlavou by měla být asi 2 cm.
  • používá se ve vyšším stupni výcviku koně i jezdce, kdy mají již bohatší zkušenosti. Ve vyšších stupních drezurního ježdění je přímo předepsaným uzděním.

    Složení uzdy:

    1. podhrdelník
    2. nátylník
    3. čelenka
    4. lícnice páková
    5. lícnice stihlová
    6. nánosník
    7. pákové udidlo
    8. podbradní řetízek
    9. stihlové udidlo
    10. stihlové otěže
    11. pákové otěže

    Uzdečka Pelhem
  • je druhem uzdění, které bylo používáno zejména v armádě. Správně upravené udidlo - pelhem se může používat buď jako běžné stihlové udidlo, tak jako pákové udidlo při použití podbradního řetízku a dvou párů otěží.
  • v současné době se používá jen málo.

    Běžné vady a nedostatky uzdění
  • krátká čelenka - způsobuje přitahování nátylníku k uším. Muže způsobit odřeniny a hnisavé a bolestivé záněty.
  • krátký nánosník - způsobuje otlaky a odřeniny na nose. Pro citlivější koně se používá nánosník podšitý jemnější kůží (např. jelenicí).
  • vadné nebo nevhodné udidlo - bývá příčinou otlaků nebo poranění dásně a koutků.


Zbarvení koní

9. dubna 2006 v 18:55 | Tajna |  Tělo koně
ZBARVENÍ KONÍ
Příčina rozličného zbarvení srsti koní spočívá v individuální genetické výbavě. Kůň má 32 párů chromozomů s mnoha geny, což umožňuje tisíce barevných kombinací. Pro některá plemena má zbarvení prvořadý význam, i když se všechny chovatelské společnosti opírají o taková hlediska, jako je správná stavba těla a pohyby.
A teď už k samotným barevným odstínům:

Hnědák
  • základní barva srsti je hnědá, světle hnědá, tmavě hnědá až černá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou vždy černé. Kolem huby a ve slabinách musí mít černý hnědák hnědou srst, jinak by to byl vraník.

    Hnědák
    Hnědák
    Světlý hnědák
    Světlý hnědák
    Rezavý hnědák
    Rezavý hnědák

    Tmavý hnědák
    Tmavý hnědák
    Černý hnědák
    Černý hnědák

    Vraník
  • má po celém těle černou srst různých odstínů. Kůže vraníka je tmavošedá.

    Vraník
    Vraník

    Ryzák
  • má po celém těle ryzou srst různých odstínů. Může být ryzák světlý, tmavý, černý či červenavý.
  • hříva, ocas a spodky končetin mají stejnou barvu jako ostatní srst, nikdy ne černé.

    Ryzák
    Ryzák
    Červenavý ryzák
    Červenavý ryzák
    Tmavý ryzák
    Tmavý ryzák

    Izabela (Palomino)
  • barva srsti je žlutá, nažloutlá až bílá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou stejné barvy jako srst, nikdy ne černé.

    Izabela
    Palomino

    Plavák
  • má žluté chlupy na černé kůži. Podmínkou je černá hříva, černý ocas a černé spodky končetin, někdy i úhoří pruh.
  • může být světlý, tmavý, šedý (myšák)

    Plavák
    Plavák

    Strakoš
  • má nepravidelně rozložené plochy srsti bílé s jinými barvami.
  • rozeznáváme strakoše červeného, hnědého a černého

    Strakáč
    Strakáč

    Grošák
  • po těle má kroužky tmavých chlupů na šedém podkladu, které ale s věkem obvykle mizí.

    Grošák
    Grošák

    Albín
  • má nepigmentovanou kůži, bílou srst, oko červené nebo modré, kopyto světlé (nepigmentované). Albín se rodí bílý.


    Bělouš
  • srst je bílá nebo částečně bílá na tmavošedé kůži.
  • rozlišujeme bělouše vybělujícího a nevybělujícího

    Vybělující
  • rodí se jako černí nebo tmavě hnědí. Nejdříve vyběluje hlava okolo huby, očních důlků, dále slabiny, poté krk a ostatní tělo až je srst úplně bílá na celém těle. Někteří nevybělují úplně. Vznikne bělouš medový, žlutý, šedý (pstružák), tmavošedý, smíšený a černý.

    Bělouš
    Bělouš
    Pstružák
    Pstružák

    Nevybělující
  • s jakou barvou se narodí, taková jim zůstane do konce života. Bílá barva převládá, ale hlava je vždy tmavá.
    Rozeznáváme 3 druhy nevybělujících běloušů:
    • červený bělouš
    • hnědý bělouš
    • mourek
  • červený bělouš - hřívu, ocas a spodky končetin má jako ryzák, ale bílá barva převládá
  • hnědý bělouš - vypadá jako hnědák, ale prokvétá bílá barva, která převládá
  • mourek - vypadá jako vraník, bílá převládá
  • skvrnitý bělouš (hermelín) - má na bílé srsti po celém těle pravidelně roztroušeny skvrny různých barev až do velikosti dlaně

    Hnědý bělouš
    Hnědý bělouš
    Mourek
    Mourek
    Hermelín
    Skvrnitý bělouš



    VROZENÉ ODCHYLKY OD TYPICKÉHO ZBARVENÍ

    Prokvetlost srsti
  • je to přítomnost bílých chlupů mezi barevnou srstí. Popisujeme podle množství bílých chlupů a jejich rozmístění, např. řídce prokvetlý nebo hustě prokvetlý, prokvetlý na zádi, ve slabině apod. V žádném případě nesmí množství bílých chlupů v srsti převládat, protože v takovém případě hovoříme o bělouši vybělujícím.

    Grošování
  • je zvláštní vlastnost barvy, která je podmíněna rozvětvením krevních kapilár pod kůží nebo větším či menším ukládáním pigmentu v kůži nebo srsti. Vyskytuje se nejčastěji u běloušů, ale může být i u jiných barev. Bývá příznakem dobré výživy, zdravotního stavu a ošetřování.

    Tečkovitost
  • je dána výskytem jinobarevných teček na těle běloušů.
  • rozeznáváme červeně tečkované (pstružáci) a hnědě tečkované (mušáci)

    Skvrnitost
  • je zvláštní vlastnost barvy běloušů, kteří mají po celém těle nepravidelně roztroušeny pravidelné skvrny. Podle barvy skvrn rozeznáváme červeně skvrnitého bělouše, hnědě skvrnitého bělouše a černě skvrnitého bělouše.

    Mohamedovy nebo eclipsovy skvrny
  • jsou to tmavé skvrny na zádi, plecích, krku nebo prsou hlavně ryzáků.

Druhy krmiv

9. dubna 2006 v 18:45 | Tajna |  Péče o koně

Druhy krmiv



OBJEMNÁ KRMIVA
SENO
Tvoří základ krmné dávky (v zimním období tvoří 40 - 50% krmné dávky). Obsahuje minerální látky a vitamíny. Nejkvalitnější seno má šedozelenou barvu.
Zkrmuje se celé nebo jako řezanka.

ŘezankaJakost sena závisí:
  • na složení
  • hodnotné trávy jsou - bojínek luční, kostřava luční, jílek, lipnice, pýr, psineček,...
  • méně hodnotné - např. psárka luční
  • nevhodné - metlice, rákos,...
  • době sklizně - nejvhodnější doba kosení je začátkem květů
  • vývojové fázi
  • sušení - sušíme buď na zemi, na sušácích nebo uměle (horkým nebo studeným vzduchem)
  • uskladnění - v suchých prostorách

Čerstvým senem krmíme nejdříve za 4 - 6 týdnů po sklizni. Za tuto dobu musí být seno "vypocené" (probíhají zde biologické zrací procesy).


Druhy sena:
Luční
  • je nejvhodnější, z minerálních látek obsahuje nejvíce Ca a P, z vitamínů D, E a B. Otava má méně vlákniny, ale více živin.
Lesní
  • je špatně stravitelné, krmíme jím jen nouzově
Kozí
  • je to seno ze zamokřelých luk - je kyselé a ostré
Jetelové
  • je bohaté na vápník a karoten
Vojtěškové
  • bohaté na vápník, minerální látky, karoten, vit. E a má vysoký obsah bílkovin. Je vhodné ho zkrmovat s lučním.
Vičencové
  • musí být zkrmováno po odkvětu, je dřevnaté


KRMNÁ SLÁMA A PLEVY
Ke krmení jsou vhodné slámy jařmin (jsou stravitelnější než ozimů). V omezené míře používáme i slámu luskovin (hrách, bob, peluška, čočka, vikev). Nejkvalitnější je sláma ovesná a ječná.
Zkrmuje se celá nebo řezaná na 3 - 5 cm společně s krouhanými okopaninami nebo s melasou.
Kvalita slámy:
  • nesmí být shnilá a zapařená
  • z polehlého obilí
  • nezkrmujeme ihned po sklizni
Plevy
  • je to krmení, které se používá nouzově u užitkových koní v zimním období. Jsou nevhodné pro krmení kojících, březích klisen, hříbat a koní ve velkém pracovním zatížení.
  • nejvhodnější - otruby ovesné, pšeničné a plevy luskovin
  • méně vhodné - ječné plevy
  • nevhodné - žitné
    Ječné plevy se zkrmují máčené min. 6 hod, protože jinak by mohly poranit sliznici.


    ZELENÁ PÍCE
    Hodnota zelené píce závisí na botanické skladbě. Nejvyšší výživná hodnota je v listech, neboť obsahují hodně vody a jsou lehce stravitelné. Zelenou píci raději spásáme než zkrmujeme ve stáji, protože může dojít k zapaření a následným zažívacím potížím (kolikám, průjmům, katarům). Jinak ale zkrmujeme celou.
    Není vhodná pro dostihové koně, spíše se používá jako doplňkové krmivo u tažných a chovných koní.
    Nejlepší je zelená píce z jetele, vojtěšky a vičence v květu.
    Méně vhodná je z kukuřice, na podzim - krmné kapusty.
    Omezeně můžeme použít řepné skrojky.


    SILÁŽOVANÁ KRMIVA
    Silážovaná píce se připravuje ze zelené píce nebo z cukrovarských zbytků. Musí být dokonale zkvašená.
    Nejvhodnější je siláž kukuřičná. Provádíme ji v době voskové zralosti.
    Kyselost siláže můžeme snížit přidáním minerálních látek (např. mletým vápencem, plavenou křídou).


    KRMNÉ OKOPANINY
    Mají příznivé dietetické účinky. Vhodná je krmná mrkev (obsahuje karoten) zejména pro hříbata při odčervování, krmná řepa (ta hlavně pro tažné koně), cukrovka, pařené brambory (ne syrové, neboť obsahují solanin).
    Zkrmujeme je celé, dobře omyté, nenahnilé, nenamrzlé. Pouze brambory podáváme pařené a nepřipravujeme je do zásoby.



    JADRNÁ KRMIVA STATKOVÁ

    Zrniny obilovin

    OVES
    Je to nejvyužívanější krmivo, lehce stravitelné a nezpůsobuje zažívací potíže. Má vysoký obsah kys. fosforečné, která působí na nervovou soustavu.
    U kojících klisen podporuje tvorbu mléka. U hřebců pohlavní aktivitu.
    Zkrmuje se celý, jen hříbatům a nemocným koním se podává drcený. Jelikož obsahuje hodně tuku, musíme dát pozor na žluknutí.
    Čerstvý oves nezkrmujeme, necháme ho min 2. měsíce "potit". Hektolitrová
    hmotnost je 45 - 52 kg. Pod 45 kg klesá výživná hodnota.
    Oves
  • JEČMEN
  • Používá se jako náhrada za oves, má vyšší krmnou hodnotu, ale je hůře stravitelný a nemá dietetické účinky. Velké dávky mohou způsobit zažívací potíže. Je vhodný zejména pro hříbata.
    Zkrmuje se šrotovaný, spařený.
    Ječmen
  • ŽITO
    Není vhodné jako krmivo, neboť je těžko stravitelné. Způsobuje u koní dermatózy - onemocnění kůže. U klisen může způsobit potrat.
    Zkrmuje se spařený, drcený, společně s řezankou.


    KUKUŘICE
    Má poměrně vysokou krmnou hodnotu. Při vysokých dávkách zkrmování u mladých koní může způsobit rachitidu (křivici) a u dostihových koní zvyšuje pocení. Proto je vhodná spíše pro tažné koně.
    Zkrmuje se šrotovaná (pozor na žluknutí) nebo s řezankou.

    Kukuřičné vločky
  • PROSO
    Má vysokou krmnou hodnotu jako oves. Je vhodné pro plemenné koně.


    Zrniny luštěnin

    Obsahují hodně dusíkatých látek. Zkrmují se u těžce pracujících koní, mají nadýmací účinek. Zkrmují se vařené, drcené a máčené.


    BOB
    Je vhodný pro tažné koně, ale také i pro koně dostihové a plemenné. Denní dávka je 1 - 1 1/2 kg. Zkrmuje se máčený.


    HRÁCH
    Krmná dávka je 10 - 20% z celkové krmné dávky. Zkrmuje se stejně jako bob.


    SÓJA
    Je vhodná pro hříbata.


    Semena olejnin


    LNĚNÉ SEMÍNKO
    Má dietetické účinky na trávicí ústrojí. Je vhodné pro klisny po porodu, pro nemocná zvířata nebo zvířata po nemoci. Má regenerační účinky pro těžce pracující a dostihové koně. Působí laksativně (projímavě). Má vliv na výměnu a kvalitu srsti.
    Lisované lněné semínko
  • KRMIVA PRŮMYSLOVÁ
    Jsou to zbytky po úpravě zemědělských produktů. Patří sem:


    SUŠENÉ CUKROVARSKÉ ŘÍZKY
    Je to energetické krmivo a denní dávka je 2,5 kg. Podáváme je máčené.
  • Granule cukrové řepy
  • SUŠENÉ BRAMBOROVÉ VLOČKY
    Zkrmují se máčené, namíchané s řezankou.


    LNĚNÉ POKRUTINY, EXTRAHOVANÝ LNĚNÝ ŠROT
    Je dobře stravitelný, vhodný pro březí klisny, nemocné koně i pro hřebce. Denní dávka je 0,1 - 0,25 kg/kus a den.
    Zkrmuje se vařený.


    PŠENIČNÉ OTRUBY
    Podávají se pařené. Používají se na přípravu nápoje MASH.
  • Otruby
  • ŽITNÉ OTRUBY
    Zkrmujeme je máčené, ale opatrně, jen v malých dávkách a pouze nouzově (neboť obsahují námel, který může způsobit u březích klisen potrat).


    SLADOVÝ KVĚT
    Získává se ze správně usušeného ječmene, má dietetické účinky.
    Zkrmuje se s ovsem v dávce 2 - 3 kg.


    MELASA
    Je to tmavě hnědý produkt, zbytek po výrobě cukru. Obsahuje hodně cukru, je těžko stravitelná, používá se jen ke zchutňování krmné dávky.
    Ředí se s vodou v poměru 1 : 2 - 4.
    Melasové krmivo = mačkaný oves + melasa + přídavek z mlýnského průmyslu (otruby, krmné mouky). Musí se ihned zkrmit, neboť rychle podléhá zkáze.
  • Melasa
  • TVAROVANÁ KRMIVA
    To jsou brikety a granule. Rozlišujeme 3 základní druhy:
  • Krmiva obsahující jen jedno krmivo (jetel, vojtěšku). Přidává se k nim oves, seno nebo sláma.
  • Doplňkové krmné směsi - jsou složeny z několika krmiv (př. vojtěška + oves). Zkrmují se společně s ostatními krmivy.
  • Kompletní krmná směs - tvoří celou krmnou dávku. Nic víc se nepřikrmuje.
    Velikost granule pro koně je v průměru 8 - 30 mm.

    Kompletní složení granulované krmné směsi:
    - oves 20%
    - ječmen 15%
    - sójové pokrutiny (někdy + kukuřice) 7%
    - obilní klíčky 10%
    - pšeničné otruby 18%
    - vojtěšková moučka 25%
    - krmná sůl 1%
    - hipovit 2%
    - cukr 2%


    GranuleHrubá směs
  • KRMIVA ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

    MLEZIVO
    Je to první výživa hříběte. Klisna ho produkuje 3 - 5 dní, po této době se upravuje na složení normálního mléka.


    SUŠENÉ MLÉKO
    Zkrmuje se většinou rozpuštěné ve vodě (sušené mícháme s jadrnými krmivy). Toto mléko má nízký obsah tuku.


    MASOKOSTNÍ A KREVNÍ MOUČKY
    Mají svůj charakteristický pach. Podávají se v množství 50 - 300 g/kus a den. Plemenným hřebcům se dává i čerstvá krev, která má vliv na kvalitu.
    Zkrmuje se jako přídavek ke glycidovým krmivům.


    RYBÍ TUK
    Je zdrojem vitamínů A a D, koně ho špatně přijímají. Krmná dávka je 40 - 60 g/kus a den. Zkrmuje se s objemnými i jadrnými krmivy.

    Rybí tuk
  • TVAROH A SLEPIČÍ VEJCE
    Jsou důležité hlavně pro výživu hříbat a dostihových koní.



    MINERÁLNÍ KRMIVA


    PÍCNÍ VÁPNO
    Je zdrojem vápníku a fosforu, přidává se pokud v krmné dávce chybí. Zvlášť důležitý je u hříbat na vývin kostry. Krmná dávka je 20 - 50 g/kus a den.


    PLAVENÁ KŘÍDA, KRMNÝ VÁPENEC
    Vyrovnávají acidobazickou rovnováhu v žaludku. Krmná dávka na den je 20 - 50 g/kus.
    Zkrmují se s nekvalitním senem (kyselým senem) nebo při zkrmování siláže.
  • Vápencová moučka
  • KRMNÁ SŮL
    Je zdrojem sodíku, který ve spolupůsobení s draslíkem ovlivňuje osmotický tlak (srdeční činnost).
    Zkrmuje se ve formě lizu (dle potřeby). Spotřeba soli při lehké práci je 10 - 15 g/kus a den a při těžké práci 25 g/kus a den.
  • Krmná sůl
  • HIPOVIT
    Je to minerální krmná přísada - koncentrát specificky účinné látky. U dospělých koní je krmná dávka 14 g/100 kg živé hmotnosti, u hříbat je to 20 g/100 kg živé hmotnosti.



    VITAMÍNY

    Usměrňují pochody v organismu, látkovou výměnu živin a chrání před nemocemi. Dodáváme je v krmivu, nedostatek může způsobit AVITAMINÓZU a nadbytek HYPERVITAMINÓZU. Rozlišujeme vitamíny rozpustné ve vodě a vitamíny rozpustné v tucích.


    Rozpustné v tucích

    VITAMÍN "A"
    Nachází se v krmivu jako provitamín A (např. v krmné mrkvi). Do zásoby se ukládá v játrech a v krevním séru. Denní potřeba je 2,5 mg/den při živé hmotnosti 500 kg.
    Avitaminóza způsobuje:
    • poškození epitelů sliznic
    • rodí se slepá mláďata, mají zpomalený růst, nervové křeče a poruchy rovnováhy


    VITAMÍN "D"
    Koni je dodán rybím tukem, lučním senem, sušenými kvasnicemi i pohybem na slunci. Nedostatek může způsobit rachitis (křivici).


    VITAMÍN "E"
    Je důležitý pro plodnost. Zdrojem je luční a vojtěškové seno, naklíčený oves,...


    VITAMÍN "K"
    Je důležitý pro srážlivost krve. Nedostatek způsobuje nedostatečnou srážlivost.


    Rozpustné ve vodě

    B - KOMPLEX
    Je zdrojem vitamínu B1, B2, B6, B12, PP (kys. nikotinová). Najdeme je v sušených kvasnicích, zeleném krmivu, vojtěškovém a jetelovém seně.


    VITAMÍN "C"
    Zdrojem tohoto vitamínu jsou mladé rostliny, siláž, okopaniny,... Nedostatek způsobuje celkové zhoršení zdravotního stavu.

Výživa a krmení hříbat

9. dubna 2006 v 18:16 | Tajna |  Péče o koně
KRMENÍ HŘÍBAT
První výživou hříběte je zhruba asi 5 dní mlezivo, které se potom upravuje na běžné mateřské mléko. V prvním měsíci saje hříbě každou hodinu, poté se interval prodlužuje na 2 - 2,5 hod. Proto pokud je klisna v práci, provádíme přestávky, aby se hříbě mohlo napít.
Zhruba asi 4. den vypouštíme hříbě s klisnou do výběhu.
Pokud klisna produkuje málo mléka, přikrmujeme kravským nebo kozím mlékem. V případě, že hříbě osiřelo, je nutné mu zajistit náhradní zdroj potravy. Nejúčinnější a nejlepší je umístit hříbě u náhradní klisny. Neseženeme-li klisnu, můžeme zkusit sehnat kozu. Ta může hříbě odchovat, neboť její mléko má stejné složení jako kobylí. A nemáme-li k dispozici ani kozu, krmíme hříbě ředěným kravským mlékem v poměru 1 : 2. Zde je nutno dodržovat hygienické požadavky, čistotu a teplotu. Hříbě krmíme každé 2 hod. čerstvým mlékem.
Zhruba od 3. týdne začneme hříbě přikrmovat mačkaným ovsem a lučním senem.
Koncem 2. měsíce - je to 1kg sena + 1 kg ovsa
Koncem 3 . měsíce - 2 kg sena + 1 kg ovsa
Mezi 4. - 5. měsícem - 3 kg sena + 2 kg ovsa
Seno i mačkaný oves zkrmujeme nejlepší jakosti. Oves nikdy nemačkáme do zásoby! Mladým hříbatům podáváme buď celé vajíčko nebo vaječný bílek.
Okolo 6. měsíce provádíme odstav. V tuto dobu začneme s přikrmováním okopanin - krmnou řepou, krmnou mrkví, cukrovkou - vše podáváme strouhané. Jestliže hříbě začne žrát zeď nebo hlínu, znamená to, že v jeho krmné dávce je nedostatek minerálií a stopových prvků, kterými musíme krmivo doplnit. Hříbata krmíme nejméně 4x denně.
Hříbě do 1 roku musí dostávat vysoce kvalitní krmivo (oves, seno, pšeničné otruby, bob, lněné semínko, pokrutiny, krmnou mrkev, krmnou řepu). Nejvhodnější je pastevní porost, neboť je bohatý na zdroj bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Taky pohyb na čerstvém vzduchu a sluneční záření má blahodárný vliv na látkový metabolismus, vývin kostry a svalstva, činnost srdce a plic.
Asi ve 2. - 3. měsíci (v prvním pastevním období) začínají hříbata pastevní porost spásat.
V druhém pastevním období přikrmujeme senem a ovsem. Konec druhého pastevního období spadá zhruba do stáří 18. měsíců, kdy jsou hřebečci i klisničky již dobře vyvinuti.
Krmí se:
5 - 10 kg sena
2 - 4 kg jádra
3 - 5 kg okopanin
Dvouletým hříbatům snižujeme jádro až na 2 kg, seno se nemění.

A opět pár zásad při krmení:
1. Nejoptimálnější je tedy pastevní odchov hříbat
2. Jadrná krmiva zkrmujeme individuálně
3. Do 18. měsíců podáváme jádro mačkané, drcené a nepodáváme slámu
4. Při stájovém krmení nedáváme objemná krmiva do žebříků, aby hříbata neprohýbala hřbet

Výživa a krmení chovných klisen a plemenných hřebců

9. dubna 2006 v 18:13 | Tajna |  Péče o koně
KRMENÍ CHOVNÝCH KLISEN
U chovných klisen rozlišujeme období první a druhé poloviny březosti, neboť plod se nevyvíjí stejnoměrně. Větší pozornost je třeba věnovat klisně zejména až v druhé polovině březosti, ale nedostatečná a málo vydatná potrava by mohla ohrozit vývoj plodu v kterémkoliv stádiu vývoje.

Přesto bychom se měli vyvarovat po celou dobu březosti krmení těmito krmivy:
velmi nebezpečné je vadné nebo zkažené krmivo není vhodné krmit ani čerstvým, plesnivým nebo zapařeným senem nepodáváme také špatně zkvašenou siláž, nahnilé okopaniny, žitné otruby (námel). Vyřadíme taky žluklé, ztuchlé zrniny.
Krmná dávka by klisně měla poskytnout hlavně dostatek hodnotných bílkovin, kostitvorných minerálních látek, karoten a vitamíny B, D, A. Klisny krmíme 3x denně.
Zhruba 2 - 3 týdny před porodem podáváme MASH, který má mírně projímavé účinky - tím zabráníme trávicím poruchám - zácpě.
Příprava MASHE:
1,25 L horké vody
1,50 kg ovsa
0,25 kg pšeničných otrub
0,05 kg lněného semínka
0,03 kg kuchyňské soli
Klisnu pravidelně čistíme, mírný pohyb povzbuzuje krevní oběh a látkový metabolismus.
Před porodem snižujeme dávky objemných krmiv, předkládáme pouze luční seno + MASH.
Po porodu dáváme MASH, zhruba do týdne přecházíme na normální krmnou dávku.
Tvorbu mléka podporujeme přídavkem krmných okopanin (krmnou mrkví) i slunečnicovými pokrutinami. V době kojení se nemá krmná dávka měnit.
V době, kdy klisnu znovu zapouštíme (7 - 11 den po porodu) zkrmujeme kvalitní seno, naklíčený oves (vit. E), pšeničné otruby, mrkev (provit. A), siláž, sušené kvasnice (vit. D, B).
Napájení klisen - studená, závadná voda může způsobit potrat.
Pastva klisen
má značný vliv na další zabřeznutí
pro kojící klisny je optimální výživou, blahodárně působí sluneční záření a pohyb na čerstvém vzduchu
denní pastevní dávka je kolem 30 - 40 kg pastvy. Přidáváme denně 1,5 - 3 kg ovsa.
KRMENÍ PLEMENNÝCH HŘEBCŮ

U plemenných hřebců je nezbytný pastevní odchov, protože na optimální funkci všech orgánů má vliv racionální výživa, pohyb a přiměřená práce.
Zhruba 1 - 1,5 měsíce před připouštěcím obdobím se přidá jádro a objemná krmiva se sníží.
Nejvhodnější je: luční, vojtěškové, jetelotravní sena, pšeničné otruby, bob, okopaniny a jádro.
V intenzivní pohlavní činnosti se jako doplněk přidává odstředěné mléko, krevní moučka a krev.

Výživa a krmení tažných koní

9. dubna 2006 v 18:10 | Tajna |  Péče o koně
KRMENÍ TAŽNÝCH KONÍ
Jak už bylo zmíněno, koně krmíme podle druhu práce a zátěže.

Krmení by mělo být:
1. Individuální - tzn. každý kůň by měl mít vlastní složení krmné dávky (dle výkonu)
2. Krmíme 3x denně a základ krmné dávky by měla tvořit objemná krmiva
3. Poměr jadrných krmiv by měl být následující:
ráno 2/7 v poledne 2/7 večer 3/7
4. Oves zkrmujeme celý, ostatní jadrná krmiva šrotovaná + smíchané s řezankou. Směsi ovlhčujeme vodou nebo melasou.Poměr jadrných krmiv s řezankou
pracovní klid
1 : 2
lehká práce
1 : 1 a 1/2
střední práce
1 : 1
těžká práce
1 : 0,5

5. Přechod na jinou krmnou dávku musí být pozvolný
ářčáářPřibližné krmné dávky pro tažné koně
Zimní krmné dávky v KG
Letní krmné dávky v KG
Hmotnost koně
Druh práce
Jádro
Seno
Sláma
Štavnaté
Jádro
Seno
Sláma
Zelená píce
500 kg
pracovní klid
0,85
3,5
3
5,5
0,85
---
3
19
lehká práce
1,60
5,5
3
8
1,60
1
3
27
střední práce
2,4
7,5
3
9,5
2,4
1,5
3
27
těžká práce
3,30
8,5
3
10
3,30
4
3
22
600 kg
pracovní klid
1
4,5
3,5
6,5
1
---
3,5
22
lehká práce
1,80
6,5
3,5
9
1,80
1
3,5
30
střední práce
2,6
8
3,5
10
2,6
2
3,5
30
těžká práce
3,6
9
3,5
10,5
3,6
4,5
3,5
24
700 kg
pracovní klid
1,20
5
4
7
1,20
---
4
25
lehká práce
2
7
4
10
2
1,5
4
33
střední práce
2,8
8,5
4
11
2,8
2,5
4
33
těžká práce
3,8
9,5
4
11,5
3,8
5
4
26

A ještě upřesnění k rozdělení práce:
Pracovní klid - je když kůň nepracuje, většinu dne je ve stáji nebo ve výběhu Lehká práce - pracovní doba je kratší než 8 hod, je to práce bez námahy Střední práce - kůň pracuje ve stížených podmínkách, jsou zvýšené nároky na pracovní energii, tempo je větší, jsou kratší přestávky a kůň pociťuje mírnou únavu Těžká práce - trvá déle než 8 hod, jsou kladeny značné nároky na pracovní energii, těžké pracovní podmínky, kůň je velmi unaven a dochází k úbytku živé hmotnosti

Výživa a krmení koní

9. dubna 2006 v 18:07 | Tajna |  Péče o koně
Výživa a krmení koní
Chceme-li, aby náš kůň podával dobré výsledky, je zapotřebí zajistit mu kvalitní plnohodnotné krmivo. Jeho množství a složení musí být samozřejmě přiměřené práci, kterou kůň vykonává.
K tomu, abychom koni poskytli potřebnou výživu, musíme znát
DRUHY KRMIV (viz článek).

Napájení koní
Kůň musí mít neustále přístup k vodě (automatické napajedlo nebo vědro v boxe). Voda by měla být pitná, zdravotně nezávadná, čistá, bezbarvá, bez choroboplodných zárodků, nečistot a zápachů. Její teplota by měla být 10 - 15°C.
Denní spotřeba vody je asi 20 - 40 L. Samozřejmě záleží na pracovním zatížení, ročním obdobím, vlhkosti vzduchu, ale také složení krmné dávky. Před prací kůň nemá dostat velké množství vody, to platí především u koní dostihových.
Hlavně ale musíme vědět, že nesmíme napájet koně bezprostředně po výkonu a koně zpoceného. Tomu podáme nejprve trochu sena a teprve potom můžeme napojit.


Při krmení koně bychom se měli řídit určitými zásadami:
dodržovat dobu krmení při krmení koně nerušit krmit vícekrát denně menšími dávkami (nejčastěji 3x) a to: ráno (1/3 jádra, 1/4 objemné píce), odpoledne (1/3 jádra, 1/4 objemné píce) a večer (1/3 jádra, 1/2 objemné píce) po krmení nechat koně alespoň 1 - 1 1/2 hod v klidu


Příklad denní krmné dávky sportovního a rekreačního koně:

Sportovní kůň
Oves - 5 - 7 kg, seno - 8 kg
Otruby, kukuřičný šrot nebo jiné příměsi - 1/2 kg
Vitamíny - např. EFFOL CONDI - odměrku do ovsa
Mrkev (v zimním období) - 2 - 3 kg

Rekreační kůň
Oves - 4 - 6 kg, seno - 6 - 7 kg
Otruby pšeničné nebo jiné příměsi - 1/2 kg např. každý druhý den
Vitamíny - podle aktuálních potřeb
Mrkev (v zimním období) - 2 kg

V-,W-,X-,Y-,Z-,Ž-

9. dubna 2006 v 17:30 | Tajna |  Slovník
V

Valach
Vykastrovaný samec koně, který už nemůže sloužit k rozmnožování plemene, je možno ho využívat jenom k užitkovým cílům.

Vysedání
Pozvedání jezdce v sedle v rytmu klusu. Základem je zvednutí jezdce při položení jednoho úhlopříčného páru nohou, při položení druhého úhlopříčného páru nohou jezdec dosedne. Podle toho, na kterou nohu do sedla dosedá, rozlišujeme vysedání na pravou nebo levou přední koňovu nohu.
Z

Zápinky
Pásky u sedla (po třech na každé straně) sloužící k připnutí podbřišníku.

Zkoušky
Zkoušky výkonnosti jsou u většiny užitkových koní podmínkou nejen při zařazení do práce, ale i do chovu. Výcvik a typ zkoušek je dán pracovním zaměřením koně a předchází mu celkové posouzení. Zkoušky jsou jednostranné a všestranné, příprava na první trvá 3 až 4 měsíce, na druhé 6 až 11 měsíců. Zaručují kvalitu chovu.
Ž

Žíně
Tvoří ocas a hřívu koně (jemnější se nazývají vlasiny). Mohou být rovné nebo zkadeřené (u některých, hlavně španělských plemen) a patří k velmi žádaným produktům k výrobě hudebních nástrojů, vycpávání apod.

Žuchvy
Ploché půlkulaté lebeční kosti koně. Nahromadění svalů v této partii, tzv. hrubé žuchvy, kazí vzhled hlavy a je časté u těžkých chladnokrevných plemen.

S-,Š-,T-,Ť-,U-

9. dubna 2006 v 17:28 | Tajna |  Slovník
S
Sebrání koně
Souprava pro pobízení koně jezdeckými prostředky (lýtka, uzda a dosedání) mající vliv na podsazování zadních nohou více pod trup, tím se upravuje rovnováha koně při pohybu, což při současném přilnutí (kůň staví hlavu kolmo) má ideální vliv na jeho ovládání. Kůň se za takových podmínek pohybuje volně, vyváženě, je obratný, pružný a poslušný.

Skléra
Bělina, bílý vazivový obal oka, vpředu přecházející v rohovku.

Soumar
Zvíře nosící náklady (kůň, osel, mezek, mula, velbloud, lama aj.). K vybavení soumara patří soumarské sedlo k upevnění nákladu.

Spřežení
Koně v postroji pro práci v zápřeži. Podle počtu koní a způsobu zápřeže se dělí na jedno až dvacetispřeží, za sebou jsou koně zapřaženi v tandemu (2), randomu (3), vedle sebe jsou v trojce, quadrize a v dvojspřeží. Vícespřeží jsou obyčejně v párech, u lichého počtu jsou vpředu tři koně vedle sebe.

Substance
Funkční hmota koňského těla, především kostra a osvalení.

Sulka
Dvoukolý vozík pro klusácké závody. Má lehká kola s úzkými pneumatikami, malé sedátko bez opěrky a kůň je zapřažen mezi dvěma ojkami. Klusácká dráha musí být klopená.

Š

Škola
Vrcholný způsob výcviku a předvádění koní s uplatněním mnoha umělých chodů a figur. Existuje klasická, vysoká nebo španělská škola podle zaměření.

Šrot
Strojově drcené zrní (usnadňuje koni trávení).

T

Temperament
Souhrn povahových vlastností koně, zejména jeho reakce na vnější podněty. Může být klidný, živý, ohnivý až nervózní.

Teplokrevník
Označení lehčího, živějšího koně vhodného k jízdě a lehčímu tahu (na rozdíl od chladnokrevníka). Teplokrevníci jsou často smíšeného původu, k jejich zlepšování se užívalo i plnokrevníků. Jsou většinou orientálního původu.

Trdlice (podsedlí)
Vrstva sedla, na které je umístěna kůže, která ji pokrývá.

Turf
Dostihový sport s přesným systémem různých typů dostihů a přesnými pravidly. Zahrnuje dostihy rovinné, překážkové a klusácké a vychází z anglické tradice.

Typ koně
Existují skupiny koní, které nelze označit za plemeno, protože nemají plemennou knihu a na původu mnoho nezáleží, ale splňují určité nároky. Jsou to např. hunter (honební kůň), hack, kob apod.

U

Uzda
Účinná uzda působící přes páku s řetízkem na lícní strany koně, vkládá se současně s udidlem. Taková uzda umožňuje dokonale působit na tlamu koně. Při vyšších jezdeckých soutěžích je povinná.

O-,P-,Q-,R-,Ř-

9. dubna 2006 v 17:26 | Tajna |  Slovník
O
Ohlávka
Je to soubor řemenů na hlavě koně, který umožňuje vodit ho bez uzdečky či uvazovat.

Oprať
Součást postroje tažných koní, sloužící k jejich ovládání. Bývá kožená, popruhová nebo z plastů.

Osvěžení krve
Chovatelský zásah, který má zabránit degeneraci chovů s příliš úzkou chovnou základnou. Získává se k tomu plemeník stejného (v nouzi i příbuzného) plemene bez úzkého příbuzenského vztahu k chovaným zvířatům.

Otěž
Otěž je součást postroje jezdeckého koně, jíž se kůň ovládá. Bývá kožená, popruhová nebo umělá, hladká nebo zdrsněná, obšitá plátnem nebo jinak upravená. Konce otěží (jsou dvě) jsou sešité. Pro různé účely bývají otěže různě upravené.

P

Palcát
Poměrně neohebný jezdecký bič dlouhý asi 70 cm (při skocích) nebo 120 cm (při drezúře).

Paráda
Zadržení koně v plné rovnováze na všech končetinách až do celkového znehybnění.

Parkur
Dráha s různými soutěžními skokovými překážkami, kterých je kolem čtrnácti (často ve dvou řadách, tzn., že jde o kombinaci tří nebo dvou bezprostředně po sobě následujících skoků). Překážky umisťované na dráze mají různou obtížnost (menší nebo větší počet zatáček), na pravém okraji jsou opatřeny pořadovými čísly, dále pak dvěma praporky, z nichž bílý je na levé straně překážky, červený na pravé. Na začátku a na konci trasy jsou rozhodčí, kteří měří čas průjezdu.

Pirueta
Otočení koně kolem zadních nohou o 180° (poloviční pirueta) nebo o 360° (pirueta) při klusu nebo cvalu.

Plastron
Speciální druh bílé kravaty vázané pod krkem, součást povinného oficiálního vybavení jezdecké uniformy.

Plemenitba
Řízené rozmnožování vybraných jedinců domácích zvířat. Vedle čistokrevné plemenitby se zvlášť při vytváření nových plemen uplatňuje plemenitba příbuzenská, což je páření blízce příbuzných zvířat, např. sourozenců nebo rodičů a potomků. Vyžaduje zkušenost a přísný výběr bezvadných jedinců.

Plemeno
Člověkem vyšlechtěná skupina zvířat stejného původu a shodných tvarových znaků i vlastností, které jsou dědičné.

Plemenná kniha
Soubor rodokmenů všech příslušníků určitého plemene odpovídajících vlastností. Vede ji chovatelská organizace.

Plnokrevník
Zvíře z výběrového chovu, jehož všichni předkové jsou uvedeni v plemenné knize. Původně se tento termín vztahoval jen na arabské a anglické plnokrevné koně, později i na jiná zvířata vynikajících kvalit. Potomek plnokrevníka a obecného koně se jmenuje polokrevník, vyšší podíl krve plnokrevníka se označuje jako "vysoko v krvi". Kůň s 1/16 jiné krve se ještě považuje za plnokrevníka.

Podbřišník
Pás udržující sedlo na koňském hřbetě. Může být z provazu, kůže nebo umělé hmoty.

Podložka
Měkká podložka pod sedlo s úchyty na upevnění, vstřebávající pot a chránící hřbet před odřením, sedlo pak před propocením. Může být plstěná, kožešinová, ze speciálního materiálu nebo z houby (molitanu) pošité plátnem.

Podříznutí ocasu
Operace svalů pod ocasem, která nutí zvíře nosit ocas nepřirozeně vysoko. Užívá se např. v Americe, v Anglii je zakázána.

Poloviční paráda
Krátké zadržení koně, které ho má upozornit a soustředit před následnou činností.

Prubíř
Hřebec, kterým se zjišťuje, zda je klisna v říji.

R

Remonta
Mladý, tří až čtyřletý kůň, původně určený k vojenské službě, nyní obecně.

Rodina
Početná skupina zvířat pocházející od společného samičího předka (př. arabský kůň).

Rodokmen
Podrobný záznam o předcích zvířete, zaznamenaný v plemenné knize.

Rozsocha
Část sedla vyčnívající nad hřbetem koně upevněná na steláži. Rozeznáváme rozsochu přední a zadní.

Ruce
Je to označení částí koně z pozice jezdce. Přední ruce = předek koně, tj. vše před jezdcem, hlava, krk, plece, kohoutek a přední nohy, zadní ruce = vše za jezdcem. Na levou ruku, na pravou - směr pohybu podle postavení jezdce. Mezi rukou a nohou - při pohybu koně vpřed se jezdcova noha na okamžik střetá s rukou, kůň je tedy mezi rukou a nohou. U vozky platí směr na levou nebo pravou ruku.

J-,K-,L-,M-,N-

9. dubna 2006 v 17:22 | Tajna |  Slovník
J
Jezdecký kůň
Kůň způsobilý nést jezdce se stavbou vhodnou k upevnění sedla. Má výrazný kohoutek, pevný, přiměřeně dlouhý hřbet a silná bedra. Lopatka i spěnka musí být dost šikmé, aby byl krok pružný, zaručující pohodlnou jízdu.

Jirčák
Hřebec, který má sestoupeno do šourku pouze jedno varle.

Jukr
viz. kočárový kůň

K

KlabonosVyklenutý profil koně, tzv. římský nos, typický pro plemena západního původu. Z našich plemen ho má výrazně vyvinutý kladrubský kůň.

Klisna
Dospělá samice koně, starší čtyř let.

Klisnička
Mladá samice koně, starší než jeden a mladší čtyř let.

Kmen
Skupina zvířat samčího pohlaví, které se od ostatních příslušníků téhož plemene vyznačují odlišnými vlastnostmi nebo vynikají určitou vlastností (př. Furioso).

Kočár
Povoz pro osobní dopravu, jedno nebo dvounápravový, tedy dvou nebo čtyřkolový. Přední kola bývají menší. Skořepina je zavěšena na pérech.

Kočárový kůň
Lehčí tažný kůň, zpravidla teplokrevník, určený k tahu kočárů. Lehký se jmenuje jukr (např. arab shagya), těžký karosiér (kladrubský kůň). Žádá se elegantní chod a pečlivý výcvik.

Kohoutek
Je to nejvyšší bod na hřbetě koně u spodní části krku, o který se opírá sedlo.

Kolenní opěrky
Kůže po stranách sedla, na níž leží jezdcovy nohy.

Koleska
Čtyřkolý vozík se skořepinou zavěšenou na řemenech.

Kondice
Je to současný výživný stav zvířete, ve kterém je schopno určitého výkonu.

Konstituce
Trvalý stav organismu zvířete, projevující se silou, zdatností, vytrvalostí a schopností odolávat vnějším vlivům. Konstituce může být silná, střední, slabá, tvrdá apod.

Kontracval
Je to cval na opačnou nohu ve směru pohybu. Je vykonáván na přání jezdce.

Korunka
Místo, kde noha koně přechází v kopyto.

Křížení
Opak čistokrevné plemenitby. Je to páření příslušníků různých plemen, ev. druhů. V rámci druhu může být stejnorodé - kříží se plemena stejného rázu, např. teplokrevní koně. Nebo může být různorodé - kříží se např. pony s plnokrevníkem nebo chladnokrevník s teplokrevníkem.

L

Liniová plemenitbaV rámci plemene vznikají tzv. krevní linie, odvozené od určitého předka, u koní zpravidla od hřebce, význačné určitými vlastnostmi. V zájmu zachování těchto znaků se příslušníci této linie kříží mezi sebou (př. linie - Furioso X).

Lonž
Popruh, na kterém necháváme koně běhat v kruhu kolem sebe. Je dlouhá 6 - 10 m, na jednom konci má karabinku a na druhém smyčku na ruku.

Lonžovací ohlávka
Je to ohlávka pro lonžování koně bez udidla vybavená kovovými závěsy na nose koně, jejichž prostřednictvím působíme na nos při zastavování.

Louplá záď
Mohutně osvalená záď těžkých plemen má ve středu výrazný žlábek.
M

Manéž
Aréna pro výcvik nebo trénování koní.

Martyngal
Dvoudílný řemen připevněný k podbřišníku jedním koncem a pomocí kroužků jsou skrz něj na druhé straně provlečeny otěže. Neslouží k držení hlavy koně a k jeho vyježdění, je to pouze pomocný prostředek, který brání koni nadměrně zvedat hlavu ve chvílích, kdy to chce dělat o své vůli.

MASH
Krmivo pro koně podávané v teplém stavu. Skládá se ze spařeného ovsa, na kaši rozvařeného lněného semínka a pšeničných otrub. Je to krmení pro koně velmi výživné a má pozitivní vliv na trávení.

Mimochod (tolt)
Je to chod podobající se klusu, rovněž je dvoutaktní s tím, že nohy kůň nepokládá úhlopříčně, ale současně pravou přední a pravou zadní, pak levou přední a levou zadní. Je to chod pro jezdce velmi pohodlný zvláště na delší vzdálenosti. Prožívá svou renesanci současně s rozvojem rekreačního ježdění. Zvláštní schopnosti k tomuto chodu mají islandští koně a právě to je dělá stále populárnější v celém světě.

N
Nánosník
Část uzdečky na nose koně

G-,H-,CH-,I-

9. dubna 2006 v 17:16 | Tajna |  Slovník
G
Gig
Lehký dvoukolový jednospřežní kočárek.


H

Hakamore
Bezudidlová uzda působící prostřednictvím páky na nos koně. Dává se koním, kteří odmítají nosit udidlo zvláště při skocích.

Hipparion
Jeden ze společných prapředků koně, zebry a osla, který se vyskytoval v horním miocenu až pliocenu. Měl už jen jeden prst a byl vysoký 120 - 140 cm. Po něm v linii směrem ke koním byl už kůň Przewalského.

Hipogoniometrie
Měření zauhlení jednotlivých částí těla, převážně kostí končetin, u koní. Dělá se hipogoniometry. Hipogoniometr se skládá z kovového mezikruží s označenou stupnicí pevného ramínka s měřidlovou štěrbinou, které přechází středem mezikruží, a dvou silnějších drátů, které se otáčejí kolem středu. Jeden z nich je opatřen vodováhou.

Hipolog
Odborník na koně.

Hipologie
Termín, který pochází z řeckého slova hippos (kůň) a logos (slovo, věda). Je to tedy nauka o koních. Hipologie je směr teorie a praxe a jako každá nauka se i hipologie vyvíjela. V základě se dělí na tři oblasti: medicínsko-veterinární, zootechnicko-hospodářskou a jezdeckou.

Hnědák
Jeho základní barva srsti je hnědá, může být světle hnědá, tmavě hnědá až černá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou vždy černé. Kolem huby a ve slabinách musí mít tmavý hnědák hnědou srst, jinak by to byl vraník.

Hřebčín
Vrcholné chovatelské zařízení pro chov koní s určitým zaměřením. Chová plemenné stádo a klisny plánovitě nakrývají plemeníci neboli pepiniéři.

Hřebčinec
Chovatelské zařízení sloužící praktickým účelům chová hlavně hřebce, k nimž se přivádějí klisny odjinud.

Hřebec
Dospělý, nejméně čtyřletý samec koně.

Hřebeček
Mladý samec koně, starší jednoho roku a mladší čtyř let.

Hřebice
Mladá klisnička.

Hříbárna
Zařízení pro odchov hříbat po odstavu, tj. od 4 až 6 měsíců. Bývá obyčejně při hřebčíně.

Hýblo
Páka, která je součástí uzdy a na jejíž délce je závislá síla působení uzdy na tlamu koně.


CH

Chambon
Zařízení sloužící k ovládání koně na lonži, které zvířeti dává značnou volnost pohybu do stran i dopředu. Nedovoluje mu zvedat hlavu, protože působí na pásek v týlu a na nervové centrum koně v tomto místě. Kůň se učí pohybovat na lonži s uvolněnou, skloněnou šíjí v rovnováze bez tvrdého působení na jeho tlamu. Takové uvolnění má příznivý vliv na rozvoj a utváření hřbetního svalstva.

Charakter
Stupeň ochoty a spolehlivosti podvolit se vůli člověka. Projevuje se jednotně nebo různě při rozdílných požadavcích.

Chladnokrevník
Mohutný, těžce stavěný kůň, jehož původ hipologové odvozují od západoevropských divokých koní. Vyznačuje se sílou a schopností tahu, je však pomalejší a méně vytrvalý. Většina chladnokrevných plemen byla zlepšena teplokrevníky. Je to pracovní kůň.

Chomout
Hlavní součást postroje pro těžké tažné koně. Tělo chomoutu je z kůže, vycpané, dřevěná část se nazývá kleštiny. Chomout se nasazuje koni přes hlavu, podkládá se měkkou plátěnou koudelí vycpanou poduškou. Tažný bod je v dolní třetině lopatky. Je to nejvhodnější postroj pro tažné koně.

Chomoutek
Součást kočárového postroje, lehčí a zdobnější než chomout. Je vycpán srnčími chlupy a nepodkládá se poduškou.

Chránítka
Dávají se koním na holeně, spěnky, korunky, ale i hlavu, kořen ocasu apod. Jsou kožená gumová nebo z plastů. Parkurová chránítka jsou vpředu otevřená, závodní jsou celistvá, nohy klusáků chrání kromě toho gumové zvony. Chránítka určené k dopravě jsou vyložena plstí. Šlachy chrání v případě potřeby obinadla (bandáže).

I

Individuální potence
Též průraznost. Tento chovatelský termín znamená nápadně jednotnou a dominantní dědičnost jisté vlastnosti plemeníka.

Influenza
Onemocnění způsobené virem chřipky, projevuje se nejprve jako katar horních cest dýchacích, zánětem sliznic nosu, ústní dutiny a hltanu, serózním výtokem z nosu, krátkým drsným kašlem a středně vysokými horečkami. Onemocnění se přenáší kapénkovou infekci. Možno proti ní preventivně očkovat.

Influenza Pektorální
Virová rhinopneumonie. Způsobuje ji herpes virus. Šíří se pomalu. Projevuje se nechutenstvím, vysokými horečkami, kašlem, rezavým výtokem z nosu, silným ochabnutím a slabostí, dýchavičností. Koně je třeba izolovat, dávají se obklady na hrudník. Vůči onemocnění lze koně preventivně očkovat.

Inkubační doba
Doba mezi vniknutím infekce do organizmu až po objevení se prvních příznaků nemoci.

Inseminace
Umělé oplodnění klisny.

Instinkt
Vrozený vzorec chování zvířat.

Imprinting
Vpečeťování. Období těsně po narození hříběte, kdy se tímto procesem formují příští vzorce chování. Pokud se v tomto období hříbě separuje od matky a stáda, jeho psychický vývoj není harmonický. Kůň je v dospělosti nepodrobivý a agresivní.

D-,Ď-,E-,F-

9. dubna 2006 v 17:15 | Tajna |  Slovník
D
DědičnostJe to schopnost předávat určité vlastnosti na potomstvo. Má vliv na fyzické a psychické vlastnosti potomků.

Dospělost chovatelská
Jedinci jsou zařazeni do plemenitby, mohou se rozmnožovat. U teplokrevníků je to ve 4 letech, u chladnokrevníků ve 3 letech.

Dospělost pohlavní
Jedinec je schopen produkovat pohlavní buňky, které jsou pohlavně zralé. Koně jsou pohlavně zralí v 1 roce.

Dospělost pracovní
U plnokrevníků je to ve stáří 2 let, u ostatních až po ukončení tělesného vývoje. Nejoptimálnější je období 8 - 15 roků.

Dospělost tělesná
Kůň dosáhne tělesné dospělosti, je-li ukončen jeho vývoj. U teplokrevníků je to ve 4 letech, u chladnokrevníků ve 3 letech.

DruhSkupina zvířat, která jsou si podobná a jsou schopna se spolu rozmnožovat (pes, kůň, kráva,...).

E

EmbryotomieJe to přerušení březosti klisny, kdy je hříbě v klisně rozřezáno.

EtologieZabývá se studiem
životních projevů zvířat. Pozornost se věnuje významu smyslových vlastností koně, inteligenci, orientaci a paměti, společným projevům koní, bojovnosti, způsobu dorozumívání, pohlavním projevům, graviditě, atd. Poznatky jsou založeny na přímých i nepřímých expedimentálních údajích a na poznatcích z praxe.

F

FEIZkratka Féderation equestre Internationale - mezinárodní jezdecká federace, vedoucí instituce světového jezdeckého sportu.

Flémování
Při flémování kůň zdvihá a obrací na ruby horní pysk. Toto chování se objevuje u hřebců větřící říjnou klisnu, ale často je způsobuje i velmi silný či neobvyklý pach nebo chuť, jako např. česnek, citrón nebo ocet.

FolblutAnglický plnokrevník využívaný jednak jako kůň dostihový, jednak jako kůň sportovní.

A-,B-,C-,Č-

9. dubna 2006 v 17:09 | Tajna |  Slovník
A
Akce
Pohyb končetin závisející na stavbě kostry, ovlivňuje chod koně. Akce může být volná, vázaná, vysoká, nízká apod.

Albín
Je to bělouš, který má nepigmentovanou kůži a kopyto, samozřejmě bílou srst a oko červené nebo modré.

B

Bastard
Kříženec, neboli produkt křížení mezi druhy (zebroid, mula, mezek).

Bělouš
Typ zbarvení s velkou variabilitou. Je to čistě bílý kůň, výjimečně se může objevit s červenýma očima, pak je to albín (velmi vzácný, neschopný života) nebo s modrýma očima, to je leucin (rovněž velmi vzácný). Bělouši jsou buď vybělující nebo nevybělující. Vybělující se rodí tmaví a během dospívání jejich srst zbělá, nevybělující mají obyčejně srst smíšenou, bílé a barevné chlupy smíšené po celém těle nebo v určitých vzorech. Podle toho se označují buď podle barvy (červení, rezaví, šedí bělouši) nebo vzoru (mourek, mušák, pstružák, jablečňák, grošák apod).

Box
Místnost pro koně ve stáji, nejčastější rozměry třikrát tři metry, v níž se kůň může volně pohybovat, aniž by byl uvázán. V boxu je obvykle automatická napáječka a žlab na krmení.

C

Cavaletti
Tyče na koncích vybavené sloupky upevněnými křížovým zařízením umožňující umístit je různě vysoko od země. Slouží k tréninku skokanských koní. Umísťují se na zem ve vzdálenosti kolem 1,25 m. Kůň je překonává v klusu, zdokonaluje se v překonávání překážek ohýbáním nohou při dodržování rytmu. Je to dokonalý trénink i pro koně vyježděné, kteří si tím vylepšují rytmus a pokládání nohou.

Clydesdalský kůň
Plemeno těžkých, silných tažných koní vyšlechtěné v Anglii.
Č
Čabraka
Látkové pouzdro na uši s háčkovanou dečkou. Slouží k ochraně proti hmyzu.

Čistokrevný kůň
Zástupce určitého plemene bez jakýchkoliv cizích vlivů, např. čistokrevný arab, čistokrevný shetland apod. Většina koní není čistokrevná, při vytváření plemen se uplatňují koně jiného původu.

Věk koně

9. dubna 2006 v 16:55 | Tajna |  Péče o koně
Životní cyklus koně
prvních 12 měsíců - malé nohy, pevná potrava v 6 týdnech, ve 2 měsících ztráta husté srsti, odstav ve 4 a půl až 6 měsíců, pohlavní dospělost (v 9 - 12 měsících)
střední věk - v 5 - 10 letech tělo plně vyvinuto, kůň na vrcholu svých sil
pokročilý věk - zuby se obrušují, žvýkání potravy je obtížnější
odhadnutí stáří koně podle stupně tělesného vývinu a celkového vzhledu
hříbata
- vysokonohá, jsou vyšší než delší, mají klínovitou hlavu s vyklenutým čelem, čelisti průměrně krátké, pysky tuhé, k dásním těsně přivřené
- mají nedostatečně vyvinutý kohoutek a na krku krátkou hřívu, v níž je dosud mnoho vlnitých podsadových chlupů
starší koně
- hranaté tvary
- srst začíná bělet nejprve na hlavě, první bílé chlupy se objevují na očních obloucích a teprve potom narůstají jinde po těle -koně prokvétají
- grošovaní bělouši ztrácejí grošování a stávají se čistě bílými
- hlava ukazuje nejvýrazněji obraz stárnutí: kostní hrany a výčněly se ostřeji rýsují navenek
- hřbet koně se pronáší, plece se posunují víc dopředu a kolem řiti se úbytkem tukového vaziva tvoří hluboké jámy u hodně starých koní